tak toto je opravdu moje srdcovka. něco, na co budu vždy rád vzpominat, na výlet na slovensko, přesněji – do kolačianského kráľovstva ! kde leži královstvi, ve kterém se zastavil čas ? pobliž trenčina, děti. vice vám o této pohádkové zemi řici nemohu.. možná vás tam někdy ve snech zavede peter pan, nebo třebas ronczek.

my až toliko stylovi nebyli, dorazili jsme na misto autobusem z brna do dubnice nad váhom a odtud pak na „hrad krále emila“. hrádeček je to nádherný, našli jsme v něm útočiště na čtyři krásné dny vyplněné nezapomenutelnými výlety, spoustou zdravotnich panáků po ránu, žaludečnich panáčků po obědě a panáků na rozjezd k večeru. během toho všeho se popijelo pivo, nealko bylo striktně zakázáno. občas byl ovšem přistihnut robo-cop, jak si podává doping v podobě kofoly. kdo se akce účastnil ? brněnšti štramáci mego, honza, robo-cop, ronczek a janči. k partě se druhý den přidali slovenšti přátelé, dubničani peter, andrej a předevšim javo. celý pobyt a notnou dávku toho nejlepšiho páleného zajišťoval král – emil, vydatnou pomoc zajišťoval horský vůdce, korunni princ kolačianského kráľovstva (odvozeno od krále >> tzv. králik) – jožo, jenž nás provedl královskými hvozdy plnými vysoké zvěře, lesnich vil, hlidkových věži a mlhy

o královskou hostinu a proviant se postarala dvorni kuchařka madame de zapletal, které timto patři náš vřelý dik. na akci se přijelo ve čtvrtek. po skvělých zapékaných bramborách a vynikajici polévce (mňamka !) se kolačinská expedice obtěžkaná batožinou plnou plechovkových piv, spacáků a jidla vydala přes tesco na zastávku autobusu směr pohádková země. večer přišel záhy a my vyrazily po přivitáni se s emilem a jožem do „hornej“. po prvni sklenici nejmenovaného vysoko-vrouciho moku bylo jisté, že je něco špatně.. inu, vyrazili jsme do „dolnej“. páni, řeknu vám, to je pivečko nad pivečka. dokonalé ! skvělá chuť, která se nikdy nepřepije. pivečko trošku podobné našemu krakonošovi. našli jsme tedy, co jsme hledali a až do konce pobytu se dolni hospůdka stala našim odlehlým velitelským stanem pro operace v dolnim kolačině.

na druhý den přišel výlet do trenčina. emil nás při poledni pauze odchytl a na cestu vyslal s třetinkou zlatavé tekutiny v břišku navic. trencin is beautiful ! nádherné městečko to je, krásami architektonickými i ženskými oplývajici. bohužel nám přiliš nepřálo počasi, ovšem ten růžový červánkový nádech stál za to. jukli jsme ke hradu, ke kostelu, na báječný výhled na město, prošli jsme pod trenčinskou bránou, okoukli synagogu a živili se trenčinským salátem. večer v dolnej bylo opět prima.

na dalši den si vrchni horský vůdce jožo připravil pro nejzdatnějši z nás – robo-copa, honzu, jančika a mě – dechberouci výlet do lesů kolačianských. mlha byla, že by se dala krájet a servirovat k večeři. ale i to mělo něco do sebe. daly se tam nafotit takové nádherné fotečky, jako je tato na serveru fotime.com a dalši, které uvidite ve fotogalerii. zdrcháni po náročném stoupáni do skal jsme dorazili do lázeňského městečka trenčianské teplice, které navštivila mj. i „legendárni květa fialová“ během našeho výletu chatu navštivila madame zapletal, bohužel odešla před našim návratem. později přišla i dalši milá ženská návštěva. krásná děvčica janka. k večeři se podávala tradični robertova faširka.

večer v dolnej byl ve znameni žen a zpěvu – dvorni trubadúr jaro ze svého repertoáru sázel jednu pecku za druhou. dokonce poctil československou výpravu i svoji přitomnosti a zpěvem přimo u stolu vip only. mego se seznámil s celou hospodou, trochu i s panem vrchnim staršim a mladým pánem vrchnim juniorem. večer byl dokonalý a k extázi nechybělo málo

k ránu na posledni den přišel úklid, likvidace hliniku, střelba ze vzduchovky a smutné rozloučeni s kolačinem a kolačiňany. posledni anekdota se udála, když mego zjistil, že si v brně zapomněl mistenku timto diky mé zlaté terezce, která mu včas, asi tři minuty před přijezdem autobusu zaslala jeji kód a řidiči, který “to nehrotil“. inu, dostali jsme se šťastni, živi a zdrávi, zpět do české republiky, do našeho oblibeného brnečka. na listopadovou chatovačku v kolačině nezapomeneme. kolačine, milujeme tě !

10.11.2005 – 13.11.2005

VSTUPTE ZDE

1 komentář

Nostalgický PIFOLASRAZ – 2.6.2005 – RESTAURACE STADION, 20 hodin : po dlouhé odmlce, kdy pifolisté volali po revoltě, sesazeni moderátora, po chlastacich akcich, v době, kdy všem pomalu vysychalo v hrdle, ovšem téměř žádná akce se nekonala, přišel praotec diskuse mego s oživovacim nápadem partičky pifolistů. nostalgia pifolasraz ovšem nebyl jen o vzpomináni. naopak – párty se řádně rozjela, zábava byla živá, všichni byli nadšeni a spokojeni, že se po dlouhé době opět vidi u pifoly. dorazilo odhadem 15-17 lidi (? viz fotky ?), kteři se v průběhu večera prostřidali. chyběl bohužel spáč kubáč, qeed, kterýžto byl už doma a maggie, věrná tradici časové zaneprázdněnosti. začalo se klasicky ve stadioně, po zaviračce se pokračovalo na skleněnku. odvážnějši jádro se pak ještě vrhlo posilnit na kobližnou a zapit to v pivnim baru. konečně sraz, který byl řádně digitálně zaznamenán.

VSTUPTE

váš může být první komentář ;-) »

Ve zkouškovém reji má člověk tak trochu špatné svědomi, když vytáhne paty ze studovny, zvedne oči od knižky, odloži brýle.. Přesto jsme si nemohli nechat ujit mimořádnou akci, která se letos v Brně konala poprvé – Muzejni noc. Spousta brněnských i mimoměstských muzei, galerii a podobných kulturnich stánků koncem května v pozdnich hodinách otevřela své brány široké věřejnosti. Oživlé historické exponáty, kulturni program a vstup zdarma přilákal velké množstvi lidiček všeho věku. Akce se konala od 18 hodin do půl jedné. Za tuto dobu se nedalo stihnout mnoho, protože expozice jsou opravdu rozsáhlé. Parta Mego – Terka – Qeed – Tounga – Llib – Janči, která se během večera nacházela, ztrácela a zase nacházela, se dohodla na trase: Technické muzeum, Špilberk, Moravské zemské muzeum. Řeknu vám, v Brně je tolik zajimavých historických památek i uměleckých děl, že na to člověku nebudou stačit ani letošni prázdniny.. Pevně věřim, že akce Muzejni noc se bude konat nyni již každoročně, protože je opravdu na co koukat. 20.-21. KVĚTEN 2005

VSTUPTE

1 komentář

Svělá akce v Klubu Musilka – koncert pražské ska-reggae skupiny 100 zvířat. Já a Braňo jsme si je vyrazili poslechnout, vyzpovídat kapelníka, okouknout zákulisí, zapařit a popít pěnivého moku. Více v článcích upoutávka na koncert a v článku o samotném koncertu. 26. DUBEN 2005

VSTUPTE

jaká akce byla a rozhovor s kapelníkem si můžete přečíst v braňově článku, upoutávku pak v článku ode mě.

váš může být první komentář ;-) »

To jsme si takhle vykračovali po Svoboďáku a najednou náckové, rusáli, spousta historické techniky, spousta lidi.. To neni samo sebou. Dlouho jsme si nelámali hlavu a našli plakát s upoutávkou na vojensko historickou akci Ořechov 1945. Inu, vyrazilo se do Ořechova, něco málo se popilo u dědečka a druhý den hurá na akci. Byl to perfektně strávený čas, kdo přišel, nelitoval. Odpoledne na bitvu se k nám přidal ještě Janči. Klekl mu mobil a divim se, že nás mezi třemi tisici návštěvniky vůbec našel. Vice v mému článku na net-mag.cz. K tomuto dni se váže také Jančiho a Branikův rekord – vydrželi čekat hodinu a čtvrt na jedno pivo 22. a 23. DUBEN 2005

VSTUPTE:
veřejná galerie

Odkaz na článek: http://mego.o106.com/2005/oslavy-60-tileteho-vyroci-osvobozeni-orechov-1945/

http://picasaweb.google.com/altermego/Orechov1945

váš může být první komentář ;-) »

V tento den se to na brněnském Výstavišti hemžilo samými zelenými hodnostáři, tanky, bojovými vozidly, zástupci výrobců vojenské techniky ze všech koutů Evropy i odjinud, sem tam pěkná vojanda a pak též tým všudypřitomných redaktorů B&M, aby podali o všem, co se dělo, řádný report Docela zajimavá akcička, na kterou jsme měli jen málo času mezi zajimavými a důležitými semináři Vystavovalo se ve třech halách, ve čtvrté se přednášelo. I přes nedostatek času jsme si ale většinu prošli a udělali spoustu pěkných fotografii. Dalši info naleznete v článku na serveru Net-Mag.cz. Středa, 4. KVĚTEN 2005

VSTUPTE:
veřejná galerie

Odkaz na článek

moje a braníkova idetovská fotogalerie

váš může být první komentář ;-) »

Jak jsme se s Jančim po dobrém obídku vydali zkoumat zákoutí i trochu větrnější místa na Právnické Fakultě MU v Brně. Budova celkem pěkná a její umístění v centru města poskytuje nádherný výhled do okolí. Až si prohlédnete fotečky, nikomu nic neříkejte, vstup zakázán, přísně tajné

galerie právní nebe

váš může být první komentář ;-) »

a co ? já dal obchod, na právech zkoušku zkoušek, těžkou jak dělová koule vystřelená z galéry loďstva krále ludvika XIV., když vám spadne na hlavu.. takový oddech !! člověk přimo zářil energii a radosti. řeknu vám, je to úleva – po každé zkoušce, zvlášť po těžké.. ondra si ten den také ulevil, už ani nevim od čeho.. kámoška zase dala jednu z nejnáročnějšich zkoušek na fildě – stařenu. delirium ! ale jelikož nebylo moc času oslavovat, musel stačit lahváč na české a pár pózovek s pivkama.. 29. červen 2005

fotografie po obchodu

2-krát komentováno »

Už ani nevím, kdo v tom měl prsty. Možná Janči, možná jiný kramár. Každopádně se početná grupa zvědavých právníků a jedna historička rozhodla zainvestovat do poznávání Evropy a vyrazila s Čebusem do krajiny gulášku, klobásků, papriček a vína. Cílem stála dokonce sama metropole – Budapešť. Je to město překrásné, bohužel ne moc vyspravené a kvůli nedostatku peněz a zubu času dost poničené. Když procházíte Budapeští, máte pocit, že posbírali to nejhezčí a nejznámější z Evropy a postavili si to doma. Dokonce zaměstnali spoustu známých Evropských umělců či architektů doby, např. Eiffela. Pokochejte se několika fotkami z mého analogu a pak Radovanovým digitálkem nasnímaných momentek či obrazy velkolepých katedrál, monumentů a jednoho krásného přírodního útvaru. Listopad 2004

klasikou foceno by mego, digitál většinou radovan d.

vstupte do galerie

1 komentář

Inu i pěšky jsme se vydali poznávat krásnou přirodu českých velehor. Řeknu vám, že jsem občas valil očka, co všechno Gaia dokázala stvořit. Účast na výletu byla hojná, sešlo se 10 lidí! Divil jsem se, kolik jedinců si nechá dobrovolně huntovat nohy a sebezničit se. Důkaz byl, že už jsem na pivo večer nikoho nevytáhl I moje roztomilá sestřička přestala koukat na olympiádu a vyrazila s námi. Jestlipak poznáte, která pak to je ? Ale už k trase: busem do Pece pod Sněžkou (cestu jsme strávili ve stoje), pak už hezky pěkně pěšmo do Obřího dolu (myslel jsem si bláhově, že půjdeme z kopce ale on má nějakých 920 m n.m..) a různými oklikami až na vrchol. Když jsem navrhoval, že půjdeme přímo, byl jsem odmítnut. Byl jsem z domova zásoben vynikající dědovou meruňkou, což posílilo tělo i ducha když zesílil vítr. Řeknu vám, na vršku bylo nádherně, sice se už trošku pokazila viditelnost, ale nás pány zajímaly spíše bližší objekty ke zkoumání, než vzdálené vrcholky. I když, jeden přírodní úkaz mě obvzlášť zaujal Všechny fotky berte s nadsázkou, prostě jsme měli dobrou náladu. Túře zdar !! Datum konání 23.8.2004

sněžka galerie

váš může být první komentář ;-) »